Balvan Rudná

středisko 212.07 Rudná
Příčná 1031/4
252 19 Rudná
Email: info(zavináč)balvan.cz

Kontakty/INFO | Napište nám!

Tábor 2018

Neděle 24. 06. 2018, 19.29 od Jan Dejm (Bambas) | Tábory | 444x
obrazek

Kompletní info k táboru ZDEi8

Zaklínač

Předem se omlouvám za překlepy a pravopysné chibi. Pokud najdete slovo, které se textu vůbec netýká, je to automatický návrh a oprava od googlu. Věřte např., že jsme neměli polévku pódiovou, ale pórkovou atd… :-) Budu rád za upozornění a text opravím…

Adresa tábora: Junácký tábor Balvan Rudná, Pošta Manětín, 331 62 Manětín

ODJEZD Z TÁBORA :Oproti minulým letům jsme bohužel nuceni přesunout příjezd rodičů až na sobotu ráno, v cca 8h. Děkujeme za pochopení.

Příjezd těch, co pojedou autobusem, cca v 14:30h ke klubovně. Přesnější info Alfi a Bambas podle situace na tábořišti a průběhu bourání. Děkujeme Všem, co nám s bouráním pomůžou. Kdo zažil, ví o co se jedná a že to sami nezvládneme. To bychom s dětmi určitě přijeli až večer :-) Díky moc …

...............................­.....................

12.7. – čtvrtek
Po celkem chladné noci (8°C) polojasné ráno. Čerstvý vítr rozhání mraky a chrání nás před deštěm. Celkem příjemné počasí.
Dopoledne program po družinách a hry v táboře i mimo něj. Po obědě, který pod Vedením Katky a Iky měli v rukách Lvi. Vzhledem k jejich věku, je to prostě pohoda :-) Karbanátkky s kaší k obědu a šišky s mákem a polévkou k večeři jim sice zabralo dost času a práce, ale výsledek byl bravurní. Večer se nám zbytky hodily. Karbanátek s hořčicí a s chlebem, byť od oběda je prostě luxusní záležitost.
Ke karbanátkům se váže i jedna lehce neslušná historka. Dva chlapci a záměrně nebudu jmenovat, si šli pro druhou večeři. Jeden bere do ruky karbanátek a říká „Ty kráso řízky“ a druhý suše odvětí " karbanátky vole". Půl kuchyně se válí smíchy. Vůbec mu nedošlo, že Lvi dopoledne hnětou mleté maso, následně smaží, potom má karbanátky s kaší, prostě chtěl asi řízek :-) Za toho „vola“ se omlouvám, ale jinak to nešlo předat.
Po poledním klidu poslední bitva o vlajky proti dospělákům papírovými koulemi. Při této hře se stala také jedna humorná epizoda. Bohužel ne pro hlavního aktéra. Při hře stojící koulometčík dostává poměrně lehkou padavou střelu od Kuby K. Vzhledem k tomu, že je to náš nadějný a úspěšný oštěpař, asi nějakou tu páru má. Zasahuje koulí nejmenovaného do hlavy. Nejmenovaný k údivu všech padá na zem přímo před sebe, jako omráčený. Hráči počítačových her by tuto situaci okomentovali slovy „super hedšot“ :-) Okolo stojící pouze krčí rameny, ti méně psychicky odolní se pochychtávají. Nejmenovaný se prakticky hned zvedá a celou situaci komentuje slovy „proč se dobrým lidem dějí špatné věci“. Kdosi opodál stojící se ptá Masařky co se stalo a co říkal a ona v totálním záchvatu smíchu není schopna slova. Asi bych od táborové primářky čekal jinou reakci :-)
Večer probíhají duely ve střelbě z airsoftových pistolí na padající panáčky. Střílí se systém pavouka a každý má 8 střel na 5 panáčků. Kdo je má první sestřelené vyhrává. Střílí se na 2 kola. V podstatě to navazuje na kvalifikaci ze sportovního dne, kdy se střílelo na maketu útočníka s pistolí…
V duelu jsem vyfasoval Matěje N. Bohužel mi hned při 2. střele selhala zbraň a její následná rozborka odsunula dostřelby až na pátek. Pátek bude náročný, snad to stihneme…
PS: Baterie do baterky zakoupeny. :-)

11.7. – středa
Dopoledne probíhaly v táboře drobné hry pro všechny. Vybírám pár na ilustraci Molekuly, Evoluce, Rybičky, Rub a líc, Želvičky.
Před obědem se na nás hnala řekl bych totálně likvidační bouřka, která se nám ovšem nějakým zázrakem vyhnula. Na radu i na obloze to vypadlo dosti strašidelně. Nakonec se zdvihl pouze silnější vítr a spadlo asi 15 kapek, naštěstí :-)
Po výborném avšak likvidačním obědě (knedlíky s jahodami) a po nezbytném poledním klidu se odebíráme směr Mensdorff. Zatopený lom s trampským srubem je ideální na hromadné hry typu šišková válka, vlajky a oko. Vzhledem k tomu, že to máme na Mensdorff 2km, trávíme tam celé odpoledne až do večeře, kterou lehce posouváme. Před večeří ještě stíháme exhibiční fotbalové utkání Starci vs. Lvi s Taldou. Nutno dodat, že suché hřiště a i přítomnost Taldy v týmu Lvů vyrovnává bilanci vzájemných zápasů na skóre 1:1. V prvním zápasu deklasovali Starci mládežníky 5:0, jak se později ukázalo, bylo to patrně vhodně zvoleným obutím. Po bouřce se na rozmáčeném terénu lépe pohybovali Starci v kopačkách. Mládežníci v galuskách zase poskytovali divákům nejeden úsměvný okamžik v podobě provazů, piruet a skluzů. V dnešním zápasu se situace dramaticky obrátila. Hrálo se perfektně vysušeném hřišti a tak výhoda v podobě kopaček se nekonala. Herní kvalita týmu Lvů byla na vyšší úrovni než u Starců a tak se fraška opakovala, ale s opačným výsledkem 6:1, tentokrát za delší konec tahali Lvi.
Po večerce etapa CTH.
Silván odvedl vedoucí družinek do lesa, kde je připoutal ke stromům a zbylí členové museli své vedoucí osvobodit. Ještě předtím museli Silvánovi předvést dříve naučenou sekvenci s mečem. Cetu k vedoucím bránili stráže, které mohli zabíjet přečtením nápisů, které měly děti na zádech. Ti chytřejší se pohybovali zády ke stromům a naopak čelem k strážím a pár se jich opravdu ke svému vedoucímu dostalo…

10.7. – úterý
Dnes celodenní výlet, všichni OK. Noční teplota 12 °C předznamenává zhoršení počasí. Původně plánovaný výlet na koupaliště do Manětína měníme a vyrážíme pouze směr Nečtiny. Malá skupinka vyráží směr Kozelka. V Nečtinech navštěvujeme místní supermarket a obtěžkáni notným množstvím Coca-Coly, Fanty, čokolády, brambůrek, tyčinek a podobných pochutin, které naše i tak výborně zásobená cukrárna nenabízí, vyrážíme směr sportovní areál, kde hrajeme oblíbený fotbal proti táborovým kmetům, frisbee a jiné sporty. Občas nás lehce zkropí letní přeháňka, před kterou se schováme pod přístřeškem bohužel zavřené restaurace. Kdo mohl před měsícem při sestavování jídelníčku a harmonogramu nakupování vědět, že zrovna na výletní den padne zavíračka. Nu což, děti si nakoupily v Coopu a my dospělí si nějak poradíme také. Na Radnici je to také příjemné. Rychlá polévka, smažák a následný fotbálek je ovšem smrtelná kombinace. :-)
Večer proběhne bobřík odvahy a poslední úkol Tří bílých tesáků a Kapek rosy. Jedná se vlastně o trochu těžší samostatnou cestu lesem, ale v noci. Chodíme z tábora směr Umíř. Pro Světlušky a Vlčata je to ovšem nelehký úkol.

Doplněno
Bobříka odvahy letos připravily družiny Veverek, Rysů a Orlů. Zájemci o bobříka museli projít lesem plným nástrah. Pod vedením Dády, která jako dobrá duše byla jejich průvodkyní. Během cesty na ně čekala spousta nástrah, překážek a jejich úkolem bylo projít městem mrtvých. Od začátku byla cesta značená pouze chemickými světly a děti nesměly mít s sebou baterku. Po části cesty narazily na Dádu, která jako jejich průvodkyně jim cestou radila, svítila a byla jejich psychickou podporou. Během cesty ostatní pro lovce bobříků připravili různé nástrahy, strašení a doplňkové scény. Lámání větví, histerický smích, šepot, broušení nožů a dalších strašidelných zvuků. Ten, kdo prošel městem mrtvých a dorazil až k Archandělovi, kterému donesl symbol života, mohl hrdě prohlásit, že bobříka splnil.
Paralelně s bobříkem probíhaly Tři bílé tesáky a Kapky rosy. Jednalo se o osamocenou cestu lesem na zaniklou vesnici Umíř. Cesta lesem byla celkem v pohodě až na příchod na otevřenou louku uprostřed lesa, kde tou dobou byl naprosto fantasticky mlžný opar, který by nám mohl závidět i Pes Baskervilský, úplná Blata. Musím Vám říct, že sám bych tam nešel :-)
Uprostřed lesa je velká louka s ovocným sadem, kapličkou, několika studnami (zamřížovanými), rozvalinami staveb, a malým řopíkem. Tajemné místo. Děti musely dojít cca 1km lesem a podepsat se na papír na Umíři. Máte statečné potomky, všichni to zvládli. :-)

8.7. – neděle
Noc v pohodě, 11°C je celkem hic.
Trochu jsme kvůli nočnímu rituálu přijímání Rangers a Roverů do kmene Alapis oddálili budíček. Nikdo neprotestoval a v 8h byl v táboře naprostý klid.
Neděle byla zasvěcena sportu. Probíhají turnaje v přehazce, fotbalu a lakrosu. Individuální disciplíny ovládla střelba z airsoftové pistole. Dále byla v nabídce např. střelba ze vzduchovky, luku, šplh na laně, štafeta na 4× nevím kolik a Hanka si s Liškama připravila pár vtipných a netradičních stanovišť. K obědu oblíbené kuřecí řízky a bramborová kaše.
Odpoledne odjela Lucka s Ivanem a Saša. Bohužel je dostihly pracovní povinnosti v civilizovaném světě dospělých. Právě je 19:30 a já píšu od “vody”. Patrně horko a větší spotřeba vody během sportu nám narušila dvoudenní cyklus. Měli jsme jet až zítra ráno s nákupem. Nedá se nic dělat, je to jen maličkost a tak mám alespoň 30min na psaní.
V táboře patrně probíhá lehce opožděná večeře. Vzhledem k tomu, že má naše družina dnes službu v kuchyni, tak snad budu někomu chybět a něco mi schovají :-) Už třeba proto, že jsem se lehkými neodbornými pracemi podílel na její přípravě. Kráječ, strouhač, topič, to jsou běžně práce dětí, ale nechal jsem Vaše drobečky se dostatečně sportovně vydovádět a z pozice vrcholového táborového manažera si vyzkoušel i tyto podřadné a špatně placené pozice :-) Co se bude dít po příjezdu jindy…

6.7. – pátek
Po lehce deštivé noci následuje lehce deštivý den. Neprší sice soustavně, ale všudypřítomná vlhkost není zcela ideální. Přinutit děti k používání pláštěnek a deštníků je skoro nadlidský úkol. A próóóč, k čemu a nacóóó??? Dochází mi argumenty. Třeba již jen proto, že nestihneme všechno mokré oblečení usušit. Děti si asi nepamatují roky, kdy pršelo víc než polovinu tábora a sušilo se doslova všude. Asi jsme si horkého počasí dostatečně nevážili a jsme tudíž potrestáni. Tedy spíše upozorněni. Tohle je vlastně pohoda. Alespoň je teplo. V noci cca 15°C má taky něco do sebe a oproti 4°C je to jistě příjemná změna. Dost o počasí…
Ráno na nás čeká opět trocha lehké práce. Se Lvi připravujeme dřevo do kuchyně, které řežeme a rovnou štípeme. Menší děti pak polínka nosí do kuchyně. Kácíme i větší smrk, který je ovšem do cca 3m zcela shnilý. Léta praxe s pilou se vyplatila, dutý strom se kácí opravdu s trochou rizika, ale okolí je prázdné a bezpečnost zaručena. Zbytek je naprosto suchý a rovnou na vaření. Ze spodní části asi vyrobíme pár táborových bubnů :-) Po dřevě si každá družinka dělá svůj program. Střelba ze vzduchovky, kresba, korále atd. Jestřábi otročí v kuchyni, mají službu a Masařka s Pájou v roli otrokářů dohlíží nad dobře odvedenou prací :-) Veverky si jako každý rok dokazují, že porazit strom v lese za použití pravěkých nástrojů (rámové pily a sekery) není práce jen pro táborové pamětníky, ale že to i ony zvládnou pod vedením pamětnic Maky a Áší také :-) Letos se jim to opět povedlo…
Před výborným obědem ještě trochu modifikovaná hra na Koráby. Během ní asi nebylo vítězů ani poražených, hlavně, že byla legrace. Dostatečně se o ní postarali Lvi s Kiki a Dede, kteří do hry vnesli trochu dynamiky :-) Po poledním klidu CTH. Tato etapa se jmenovala Strigy. Dceru krále zaklela čarodějnice ve Strigu. Striga, jedna z nejnebezpečnějších nestvůr. Je asi 1,5 m vysoká, má dlouhé končetiny zakončené ostrými dlouhými drápy. Největší zbraní jsou ale ostré tesáky v silně vyvinuté tlamě, které způsobují otrávené rány. Striga je velmi pohyblivá, díky svým silně vyvinutým dolním končetinám dokáže vykonávat dlouhé bleskurychlé skoky. Na svou velikost má také překvapivě velkou sílu. Jedná se o noční nestvůru, jejíž aktivita začíná někdy kolem půlnoci. Přes den se ukládá do temných jeskyní nebo přímo do nějakých sarkofágů. Žije jak v divočině, kde se živí divou zvěří, tak i v městských oblastech, kde po nocích loví bezbranné lidi.
Po krátké úvodní scénce se děti odebraly do lesa, kde ve vyznačeném území visely panenky na stromech cca 2,5m vysoko. Jejich úkolem bylo panenku sundat, což nebylo vůbec jednoduché, protože je hojily Střihy s dlouhými drápy. Každá Striga představovala jiné zranění. Šok, tepenné krvácení a jiné. Zraněný nebožák musel i se svojí družinou na ošetřovnu, kde ji jiný člen týmu mohl ošetřit. Na vše dohlížela a bodovala MUDr. Masařka. Po případném ošetření musela družina rozdělat oheň na 3 sirky a na něm panenku z látky a slámy spálit. Ve bylo na čas.
Před večeří hrajeme boj o vlajky v táboře, na dva týmy a kupodivu bez dospělých, proto můžu dopsat tento text. Po večeři budeme hrát brännball a mikroturnaj v přehazce. Doplňuji, že po svačině se počasí rapidně zlepšilo a polojasno s mírným větrem krásně vysušuje naše táborové blátíčko.

5.7. – čtvrtek Dopoledne program po družinách. Rysové vyrábí lavičku, Jestřábi tvoří pálku na Brännball, kterou Sovičky krásně ozdobí. Poměrně velká skupina se věnuje pletení turbánků ke kroji. Přijíždí i moc milá návštěva. Nebudu se o tom rozepisovat, ale jsme velmi poctěni návštěvou :-) !!!
Po obědě etapa. Princ Marigold rybaří se svým přítelem u rybníka. Místo ryb však uloví demižon. Samozřejmě mu zvědavost nedá a láhev otevře. V láhvi je ovšem Džin, který Marigolda otráví. Tolik úvodní scénka.
Jeden z družiny je otráven a je potřeba jej co nejrychleji dopravit do tábora, kde děti musí posbírat kódy a vyluštit šifru, která je pustí přes most k čarodějnici. Strážce mostu je neúprosný a pouští pouze skupiny se správným heslem. Čarodějnice Yenefer Zaklínačům poradí, že je třeba uplést květinu z léčivého lučního kvítí a složit báseň. Musím tedy uznat, že některé slohové výtvory by rozhodně stálo zato zvěčnit v podobě svazku. Ve chvíli volna se pokusím připojit ty nejzajímavější.
K večeru nás nebe skropilo poměrně vydatnou přeháňkou, které se v nepravidelných intervalech opakovaly až do večerních hodin. Před večerkou jsem si zapěli dětské písně ze zpěvníku Uhlíře a Svěráka. Mezi oblíbené hity tábora patří písničky z filmu Ať žijí duchové. Závěrem produkce bylo ovšem nutné přidat několik tradičních a léty prověřených hitů. Tři kříže, Amazonka a Bedna od whisky nesmí chybět žádné hraní. Pokud bychom se chystali skončit, tak nám to již na začátku připomíná malý Kubík Kvapil, který svoje “Tři křížky” chce hned po první písni :-) Produkce a hlavně zpěv dětí je na neuvěřitelně vysoké úrovni. Dobrou noc…

4.7. – středa
Teplota ráno neuvěřitelných 8°C. Asi nejteplejší noc. Dopoledne program po družinách. Každý dělá něco jiného. Kácíme stromy rámovou pilou a sekerou. Kluci alespoň zjistí jak jsme na táboře v jejich věku běžně káceli a rozřezávali dřevo do kuchyně. Motorová pila se stala táborovým standardem až mnohem později. Někdo hraje hry, někdo se zabývá výrobou různých ozdob, antistresových omalovánek, případně táborového vybavení. Proběhla i starším účastníkům tábora dobře známá hra na ponorky. Hru hrajeme na největší louce nad táborem. Představte si takovou ponorku. Má torpéda, periskop, tichý způsob komunikace a jaderný pohon. A to všechno našich cca 10 ponorek má. Děti jsme rozdělili na stejné skupinky, všem zavázali oči, pouze jeden viděl, měl periskop. Děti se drží za ramena a chodí za sebou. Nesmí spolu mluvit a řídí je pouze jejich vidící kapitán, který je ovšem úplně vzadu. Ponorky si musí nacvičit signály pro zatáčení vpravo, vlevo, zrychlení a odstřel torpéda. První tři jsou torpéda. Kapitán má za úkol sestřelit ostatní ponorky. Pokud chce například zatáčet vpravo, klepe na pravé rameno člena před ním a ten předává signál dopředu až k prvnímu v ponorce. Pokud má správný kurz, může odpálit torpédo ranou do zad. Až signál dojde až k prvnímu, tak ten se oddělí a jde ve stejném směru vpřed a snaží se zasáhnout cizí ponorku. Pokud do ní narazí, je jím zneškodněna. Pokud ponorku mine, pokračuje v přímém směru. Nezapomínejte ovšem, že má zavázané oči a po oddělení od ponorky již nemá žádné signály od kapitána. :-) Při této hře je potřeba i pár dospělých torpédoborců, kteří zbloudilá torpéda chytají po louce. Patrně bychom o některá přišli definitivně a ještě teď by brázdila širé táborové moře :-) Po výborném obědě (dalmatské čufty s knedlíkem) a trochu delším poledním klidu pokračuje družinový program. Většina družin se vydává v tomto letním horku trochu zchladit výletem na zmrzlinu do nedalekého Hradu Nečtiny, kde mají na zámku sympatickou restauraci/bufet. Sama o sobě je tato věta vlastně blbost, ale skutečně je to tak. Hrad Nečtiny je název obce a zámek je opravdový zámek, který je ovšem ubytovnou ZČU Plzeň. Doporučuji k dovolené, případně na víkend na kola. Tamní park poskytuje spoustu stínu k hrám a vychutnání zakoupených zmrzlin, koly, fanty atd.
Po večerním nástupu sliby a noční etapa, o které zase jindy…

3.7. – úterý
O dnešním dni budu psát velmi komplikovaně, neboť jsem ho skoro celý den strávil na cestách. Hned po obligátním nákupu jsem vyrazil směr Plzeň s jedním nešťastníkem, kterému cosi velkého spadlo včera do oka a vzhledem k operaci oka před cca půlrokem a vzhledem ke stížnostem na tlak v oku, vyhodnotila naše táborová oftalmoložka, že postoupí pacienta specializovanému oftalmologickému odd. FN Plzeň, které přeci jen disponuje sofistikovanějším vybavením, než je oční voda a kapky. Naštěstí MUDr. Očařka potvrdila diagnózu její amatérské kolegyně a zkonstatovala, že předmět velikosti mouchy již v oku není. Předepsány kapky a umělé slzy, to asi pro případ, že by si dotyčný chtěl v táboře poplakat a nešlo mu to :-) Rodiče o tom vědí…Ostatní klid :-) Během návštěvy Plzně jsem se dozvěděl, že jsem v protisměru minul milou návštěvu z KHS Plzeň. Paní hygieničky jsou fajn a tak mě mrzí, že jsem s nimi nemohl poklábosit. Kontrola proběhla hladce a velký dík všem, co se za to zasloužili!!! Opět bez problémů, patrně je o Vaše děti pečováno v souladu s hygienickou vyhláškou :-)
Celý den probíhala etapa CTH, děti vyráběly vlajky a meče. Odpoledne probíhala jejich prezentace s ukázkou bojové sekvence před komisí. Nemusíte se bát, meče tupé a zabalené do tubolitu. Podotýkám, že bez zranění.
Po obědě již tradiční koulovaná v lese a bitva o vlajky. Rozložení klasické, děti vs. 16+. Nutno dodat, že proti trojnásobné přesile je boj těžký, nikoli však ztracený. Bylo to o chlup, ale seniorská skupina 3× po sobě zvítězila. Patrně rozvaha, zkušenosti a soudržná obrana je klíčem k úspěchu. To jen pro případ, že byste chtěli v této disciplíně reprezentovat Rudnou na OH. Letos až na pár odřenin bez zranění. Super.
Večer fotbálek, volejbálek, přehazka a jiné sportovní aktivity. Před večerkou kytara a zpěv, podobně jako na včerejším ohni…

2.7. – pondělí
Noc celkem v pohodě, příjemných 5°C. Podle vývoje počasí se rapidně otepluje. Doufám, že se situace dramaticky nezmění, protože jsem v červenci tak nějak zapomněl natankovat zimní naftu a vzít s sebou škrabku na sklo. Příroda si asi neuvědomila, že dobytí severního pólu jsme měli vloni :-) Naštěstí voda v cisterně nám na vojně nezamrzala ani při –10°C…
Během dopoledne jsme museli ještě trochu pracovat. Z důvodu včerejšího rituálu přijetí zaklínačů jsme ofiko zahajovací oheň nechali až na dnes. Je vždy třeba připravit hranici či pagodu a hlavně jí nacpat dostatečně suchým chrastím. Uvidíme večer, jak chytne. VŠICHNI OK.. Odpoledne bude celotáborová hra dále jen CTH.

1.7. – neděle
Během dopoledne probíhaly lehké pracovní úkoly. Od shánění dřeva, přes úklid, výstavbu brány až k naprosto novému a revolučnímu vodovodu k WC, čímž rozhodně potěšíme dámy z KHS Plzeň. K mému velkému údivu je i opravdu hojně, skoro bych napsal 100% využíván. Nedá se totiž minout. Až doteď bylo nutné po návštěvě WC zajít do umývárny a napišme si upřímně, ne každý tam zašel. Nyní teče voda s kanalizací až k WC, dokonce teplá :-) Pravda od myšlenky k realizaci je dlouhá a trnitá cesta a rozhodně není lemovaná Hornbachy, OBI a Rudenskými instalatérskými potřebami. Schopnost improvizace je nám ovšem vlastní :-) A dokážeme vyrobit cokoli z čehokoli… Stačí nám švýcarák a sestrojíme NVK (Nečtinské vodovody a kanalizace), jako Mc Gyver. Lvi dokončili výstavbu brány a jejího slavnostního uvedení do provozu se účastnila celá táborová delegace pod vedením táborového vedoucího. Po nezbytném křtu šampaňským a přestřižení pásky následoval zkušební průchod. Kolaudační komise prohlásila stavbu za kolaudačně způsobilou a následoval nezbytný chlebíčkový raut, který provází každou významnou státní zakázku.

Po splnění nelehkých úkolů, které nám tábor nachystal, jsme si zahráli táborovou hru. Naši táborníci se zapojili do zaklínačského učení. Navštěvovali různá stanoviště, kde se museli učit od svých lektorů různé zaklínačské dovednosti. Míchání lektvarů, obratnost s mečem, zaklínání a jiné další.
Po výborném obědě a poledním klidu pokračovala výuka. K večeru jsme si zahráli super hru Koráby. Je to vlastně na motivy hry lodě. Družiny měly za úkol posbírat co nejvíce krepáků rozmístěných po lese. Děti se musely držet provazu a pohybovat se společně. Měly papírové koule, kterými mohly vyřadit soupeře. Ten kdo byl zasažen, musel si zavázat oči a dál se musel pohybovat poslepu. Tím jeho loď značně ztrácela na výkonu. Nasbírané krepáky, kořist, si musely děti nechávat ve svých přístavech. Loď, která byla rozstřílená, vypadla ze hry. Byla to super hra a určitě si jí ještě zopakujeme.

Po poledním klidu následovala opět výuka zaklínačů.

Cca ve 21:30h začal přijímací rituál. Družiny byly odvedeny mimo tábor, kde si musely zavázat oči a potom byly slavnostně uvedeny osvětlenou bránou a uličkou z loučí ke stupňům, po kterých musely vystoupat vzhůru. Tam se otočit a se zkříženýma rukama a zpevněným tělem se odhodlat k pádu vzad do neznáma. Samozřejmě je chytala šestice dospělých svalovců, která jejich pád plynule a bezpečně pro děti utlumila propletenýma rukama. Bezpečně pro děti zdůrazňuji. Bezpečí pro chytače je relativní pojem. Sice nemají kam padat, ale zase můžou, a taky dostanou nespočet ran do nosu, obličeje a pro dospělého muže ještě daleko nebezpečnějších míst. Přitom stačí od dětí jediné. Nechat zkřížené ruce na prsou!!! Musím tedy i z pozice chytače napsat, že atmosféra byla úchvatná a pád se zavázanýma očima do neznáma si museli všichni užít. Myslím, že z toho budou super fotky.

30.6. – sobota
Tak jsme tu :-)
16:00:
Odjezd i cesta bez komplikací. Počasí naprosto super. V táboře od samého začátku čilý ruch. Jako bychom vloni ani neodjeli. Každý přesně ví co, kde, jak. Fotbalisti berou branku a vyráží směr hřiště. Děvčata zařizují stany. Já balím cisternu a odjíždím směr zdroj pitné vody. Cisterna natéká cca 25 min., tak píšu alespoň toto info. Zbytek jindy. Hezký začátek prázdnin bez dětí… Teda pro Vás. Já tu mám ty svoje a pár těch Vašich :-)

23:48 V táboře klid, na teploměru 6°C. No, to nám to pěkně začíná. Ne nadarmo všechny varujeme, že tu v noci je opravdová zima. Děti OK. Odpoledne rozřazení do družin na táborovou hru. Volnější program. Necháváme je zabydlet, vypadají spokojeně. Omlouvám se, další info jindy, v této zimě i displej na tabletu zobrazuje text neochotně a pomalu :-)

02:30 – kosa, kosa, kosa 4°C!!!!

««« Předchozí text: Bazárek skautských a outdoorových věcí

Na úvodní stránku

3 komentáře

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

Marie Jaňourová       otužilci

Nazdar všichni-přejeme krásně prožitý čas na táboře.Zima-nezima-to dáte.Pozdrav všem dospělákům,dětem a především těm Tvým.Jaňouři

[1] | Neděle 1. 07. 2018, 08.39 | | , reaguj
Lenka Mikulová       Pozdrav

Zdravíme do tábora a děkujeme za krásné a vtipné zápisky z Vašich táborových dní .

[2] | Sobota 7. 07. 2018, 11.24 | | , reaguj
>M<      

Jen technická…všude kde se píše, že to dělali Lvi, by mělo být správně uvedeno Lvi + TYGŘI 8-) 8-) 8-)

[3] | Neděle 15. 07. 2018, 13.02 | | , reaguj
Přidej komentář!

  Gravatar povolen.




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Komentáře jsou moderované = ZOBRAZÍ JE AŽ ADMINISTRÁTOR!!!
(Z důvodu častých útoků SPAM robotů)

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.

Kolik nohou má pes?
Odpověd: