Balvan Rudná

středisko 212.07 Rudná
Příčná 1031/4
252 19 Rudná
Email: info(zavináč)balvan.cz

Kontakty/INFO | Napište nám!

Podkarpatské dobrodružství

Středa 25. 07. 2018, 23.01 od Tomáš Poledníček | Výpravy | 180x

Jako minulý rok i tento rok se naše družina Lvů vypadala do zahraničí. Tentokrát jsme nezvolili blízkou zemi, ale vydali jsme se na východ, pryč za hranice EU. Vydali jsme se na Ukrajinu. Přesně tak na tu Ukrajinu. Do země plné medvědů, vlků, velkolepých hor a plání tkz. poloniny. Ukrajina je zemí nevšedních zážitků a její obyvatelé jsou přívětiví a slušní. Osobně jsme se o tom přesvědčili.

Sraz jsme měli v neděli před Albertem na Florenci. Přeci jenom putování bez jídla a pití by bylo takřka nemožné. Scházíme se v devět hodin. Všichni natěšení a plní očekávání. Autobus odjížděl v 10:00, takže času na nákup jsme měli dostatek. Deset minut do odjezdu a autobus stále nikde. Začínáme být nervózní. Po chvíli se na našem nástupišti objeví velký, statný Ukrajinec Vasil. S ukrajinským přízvukem nám vesele oznamuje, že autobus, jímž jsme měli jet nepřijede, protože odjel včera. Doposud nevíme, proč odjel o 24 hodin dřív. Co teď? Jako náhradu nám Vasil nabízí odvoz na Ukrajinu jeho povozem. Zrezavělá, děravá dodávka bez klimatizace a bez oken je náš dopravní prostředek. Technickou prohlídkou možná ani nikdy neprošla. Některé z nás tento vůz na tolik vyděsil, že do dodávky nastoupili pouze tři účastníci z pěti. Po 17 hodinách poslouchání ukrajinské současné popové hudby dorážíme ve 4 ráno do naší výchozí zastávky do Mukačeva. Vasil nám předem slíbil, že nás hodí, kam jenom budeme chtít, ale nakonec se ukázalo, že peníze a zisk mají větší moc. Místo toho nám sehnal taxi do Svalyavi. V 5 ráno začínáme pochodovat směr hora Stoy (1681). Před výstupem potkáváme pár ukrajinských chlapíků, kteří jsou tak laskaví a ukazují nám kratší cestu na vrchol. Mají z nás dobrý den. Potěžkávají si naše batohy. Dorozumívání s domorodci bylo složité, jelikož nikdo z nás neumí ukrajinštinou natož rusky. Ale naštěstí základní slova jako voda, hotel, jídlo a spaní jsou stejná plus pantomima nám umožnila pochopit základy. Ani si nedokážete představit, jak vtipně jsme museli vypadat, když jsme sháněli vodu. Do druhé hodiny odpoledne jsme ušli 12 kilometrů poté jsme jenom rozložili ležení, uvařili a spali.
Další dny pokračovali monotónně. Ráno vstát, najíst se, sbalit věci, zbourat přístřešek (stan jsme neměli, postačili nám dvě plachty z Baumaxu a dvě lana), zahladit stopy a jít. Průměrně jsme ušli okolo 20 kilometrů za den. Někdy jsme ušli míň, jelikož některá stoupání byla velice vyčerpávající. Přeci jenom vylézat z 300 metrů nad mořem do 1500 metru potřebuje značný výdej energie. Počasí nám ze začátku našeho putování nepřálo. Na nejvyšším bodě to jest Stoj 1681 byla mlha, zima a pršelo. Déšť nás provázel celý zbytek pobytu v horách. Ale někdy se matka příroda udobřila a bylo hezky. Fotili jsme jako o život. Na vrcholcích hor nás překvapují jen sběrači borůvek.
Ve středu celí zmrzlí a promočení docházíme do města Mizzhirie, neodoláme pokušeni a ubytujeme se v hotelu. Věci sušíme fénem. Večer jsme zašli objevovat ukrajinské taje a tradice. Ve čtvrtek jsme se přesunuli do Koločavi do města opředené pověstmi o známém zakarpatském zbojníkovi Nikolou Šuhajem. Po procházce městem a poznávání místní kultury se vydáváme směr hora Topas (1548). Jsme opět na hřebenu. Kousek za ním stavíme přístřešek na noc.

V pátek překvapivě neprší, ale přeci jen se něco najde, křoví na naší stezce, kterou už očividně nikdo dlouho nepoužíval. Tempo kilometr za 40 minut. Večer celí mrtví dorážíme do Zabrydu, obcházíme místní, jestli nás na noc ubytují. Po pár pokusech se nás ujme ukrajinská paní, vaří nám večeři a nalévá pár panáků domácí pálenky. Druhý den ráno propásneme autobus do Chustu. Jak neobvyklé. Autobus zase odjel dřív, než měl a začínáme stopovat. Zjišťujeme, že na Ukrajině se stopování vyplácí, staví nám hned první auto, legendární Niva s pohonem 4×4. Pán je laskavý a odveze nás kousek za město. Snídani jsme strávili na lavičce u autobusový zastávky s nadějí, že přijede autobus. Z ničeho nic přijíždí pán na kole, dává se s námi do řeči. Nejprve na nás spustí ukrajinštinou, ale po prvních slovech zjišťuje, že nemáme sebemenší tušení, co vlastně říká. Nakonec se ukáže, že umí česky a zve nás na ranní kávu. Pán si postěžuje na vládu a popisuje, kde v Čechách pracoval. Ukazujeme nám statek a na cestu dostáváme pár jablek. Samozřejmě, že jsme autobus zase propásli. Stopujeme dále, shodou okolností stopneme bílý tranzit. Na Ukrajině je obvyklé, že ten, kdo vlastní dodávku si přivydělává svozem vesničanů. MHD na Ukrajině evidentně nefunguje. Dodávka je zcela plná, ale pro Ukrajince žádný problém. Chvíli nás v dodávce jede 17 a tři krosny na 15 míst, dva z nás stojí. Dojíždíme živí do Chustu, zabíjíme čas do večera a do odjezdu autobusu.

Autobus přijíždí na čas a dokonce klimatizovaný, příjemné překvapení v 30ti stupňovém vedru. Člověk si už v duchu říká, že už by to mohla být poklidná cesta domů. Ale opak se stal pravdou. Nejprve 5 hodinové zdržení na slovensko-ukrajinských hranicích, celní kontrola od slovenských policistů a ztracení se v Bratislavě (řidiče jsme museli navigovat podle google maps), ale nakonec s 3 a půl hodinovým zpoždění a 21 hodinách strávených v autobuse se opět objevujeme v Praze. Už je to mu pěkná řádka let, co český známý spisovatel a cestoval Miroslav Zikmund pronesl svůj nejslavnější citát: „Nelituji žádného dne, kdy jsme byli na cestách!“. Tento citát platí i pro naše dobrodružství v Podkarpatské Rusi. Každý den jsme si užili naplno a žádného dne nelitujeme. Některé dny byly těžké prodírat se křovím, mlhou, bojovat s deštěm a dopravou. Ale odměnou pro nás byly neskutečné výhledy a krásy přírody.

Tomáš Poledníček – Topol

««« Předchozí text: Tábor 2018 - FOTKY
Následující text: Ukliďme svět, ukliďme Česko »»»
Na úvodní stránku

0 komentářů

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Komentáře jsou moderované = ZOBRAZÍ JE AŽ ADMINISTRÁTOR!!!
(Z důvodu častých útoků SPAM robotů)

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.

Jakou barvu má nebe?
Odpověd:

  • Bazárek (nové)

  • Fotoalbum

  • Fotoalbum do 2014

  • Diskusní fórum

  • Dokumenty

  • Naše družiny

  • SPONZORING

    • Co nás čeká?

      • 1.12.2018 - Mikulášský karneval
      • 23.12.2018 - Betlémské světlo
      • 16.3.2019 - Skautský ples

      Ze svého rozpočtu nás podporuje Město Rudná