Jakmile skončily prázdniny a začal další školní rok, pustili jsme se do
činnosti i my skauti. Díky, tomu, že je nás ve středisku Balvan hodně, moc často nepodnikáme společné akce, kde bychom byli všichni. Je to škoda, protože tábor se povedl a každé společné setkání je prima. Proto jsme koncem září vyrazili na střediskovou výpravu do Žloukovic. Táborovou základnu Ulita dobře známe, už jsme zde byli několikrát. Ubytovali jsme se ve čtyř a sedmi lůžkových chatkách a k dispozici jsme měli i prostornou jídelnu, kterou jsme nejednou využili k hrám v deštivém počasí. To nás naštěstí tentokrát minulo. Pátek patřil ubytování a několika hrám, které jsme ještě před večerkou stihli. V sobotu nás hned ráno přivítalo sluníčko a bylo vidět, že bude krásný den. Po nezbytné rozcvičce a snídani, jsme vyrazili na krátký výlet po okolí, při kterém jsme využili les a zahráli jsme si na schovku i několik dalších her. Po obědě a poledním klidu jsme opět zamířili do lesa, tentokrát po malých skupinkách, které cestou společně plnily nejrůznější úkoly. V cíli jsme si zahráli oblíbenou hru na vlajky, kdy se dvě skupiny snaží pomocí papírových koulí ovládnout území soupeře a získat jeho vlajku. Tahle hra snad nikdy neomrzí a vyřádí se při ní opravdu všichni.
Po večeři si nejprve vedoucí různě vymódění sedli k ohni a děti se opatrně
snažily zjistit, kdo má co na sobě, aby nebyly viděny. Potom už jsme se sešli u ohně všichni, hrálo se na kytary a zpívalo až do pozdních hodin.
Nedělní dopoledne jsme strávili balením, úklidem a hrami na hřišti.
Bohužel jsme se díky uklouznutí na trávě nevyhnuli jednomu nešťastnému úrazu ruky. Vše ale nakonec dopadlo dobře. Cesta vlakem i v našem velkém počtu proběhla v pohodě. Další povedená výprava za námi.