Rubriky
Akce Tábor

Tábor 2021

Táborové zpravodajství

Táborové zpravodajství psané Bambasovýma očima vedoucího…

Ochutnávka fotek z Tábora 2021

Adresa tábora:

Junácký tábor Balvan Rudná
Pošta Manětín 150
331 62 Manětín

Informace k bourání tábora:
Příjezd rodičů v sobotu 17.7. po 8h. Příjezd přes Březín!!! Prosíme o pomalou jízdu kolem chalup. MAPA PŘÍJEZDU Vzhledem ke katastrofickému stavu příjezdové louky před táborem, Vás prosíme, abyste nechali svá vozidla na louce u rybníka!!! Seřaďte se prosím podél ohradníku u lesa! Dbejte pokynů parkovací služby. DÁL NEJEZDĚTE!!! Louka tolik aut nezvládne a musíme zabezpečit odvoz táborových věcí. V průběhu dopoledne Vám věci dětí k rybníku odvezeme a pohlídáme do rozebrání. Holínky jsou NUTNÉ. Louka v táboře je rozbahněná! Děkujeme! Během pátku se louka výrazně zlepšila, ale vzhledem k předpovědi zatím nic měnit nebudeme… Těšíme se na Vás 🙂

16.7.2021 Pátek – dnešní den je ve znamení příprav na odjezd domů. Dopoledne lehká práce. Příprava závěrečného ohně. Fagulí, dřeva atd. Po obědě probíhalo vyhlášení CTH. Večer snad závěrečný oheň. Další info jindy. Práce až nad hlavu 🙂

15.7.2021 Čtvrtek – Ráno standardně odjíždím na nákupní tour a tak dění v táboře vím jen z doslechu. Ráno probíhá program po družinách. Štíři staví nosítka pro raněné. Mravenci přístřešky v lese.  Lišky dodělávaly odborku chůvy a muzikanta. Jestřábi dokončují poličky do umývárny. Opět skvělý výsledek. Podpěry těsně doléhají na trubku s kohoutky a jsou vyřezané lupénkovou pilkou. Krásná bytelná rukodělná práce, která nám jistě vydrží několik let. Odpoledne probíhá závěrečná etapa CTH. Jedná se o verzi gamebooku, kdy si děti podle odpovědí na jednotlivých stanovištích určují další směr jejich pochodu. Maky vymyslela a připravila více než 50 stanovišť. Některé cesty byly slepé, některé se přibližovaly k cíli. Cílem bylo najít Relikvie smrti, za pomoci kterých následně zabily Lorda Voldemorta. Zabít Voldemorta se podařilo všem kolejím společně. Koleje poprvé ve hře musely spolupracovat. Po obědě se dospělá mužská část tábora vydává směr bažina za táborem, kde za pomoci 4 silných křovinořezů svádí nelítostný boj s trávou. Tráva vypadá jako chaluhy v moři a sekáči musí každý svůj krok důkladně promyslet, protože výška holínek je omezená a voda v bažině nechutně smradlavá. Touto kratochvílí si krátíme každé prázdniny, neboť se snažíme místním zemědělcům na oplátku za naše táboření pomoci s podmáčenou loukou. Sekaná plocha má cca 4000m2. Toto sekání nám běžně trvá 5-6 hodin. Dnes nás skrápí jako každý rok přeháňka, to snad, abychom se nepotili 🙂 Později nám přišlo „dobrovolně“ pomoci spousta hrabáčů s vidlemi, kteří chaluhy nosili na okraj sekané plochy. Ke konci sekání přichází primářka Masařka, že si mám jít hodit lehkou spršku a vyrazit do Plzně směr Mulačova Nemocnice. Letos již potřetí 🙁 Nakonec náš výlet končí sádrovou dlahou a zlomenou kůstkou v zápěstí. Znovu na Vás apeluji, vezměte si s sebou holínky a choďte u nás v sobotu velmi opatrně. Po dnešní polední přeháňce je louka rozbahněná a kluzká jako po třetím táborovém turnusu. Marod pouze uklouzl před stanem a instinktivně svůj pád zbrzdil rukou. Rodiče informováni! Ostatní zachovají klid. Příjezd do tábora před nástupem. Po večerce probíhá bobřík odvahy. Starší roveři a rangers se o něj výborně postarali. Chodí se od nejmladších po nejstarší. Nakonec jdou naše dospělé vedoucí společně s vedoucí kuchyně a šéfkuchařkou v jedné osobě. Dokud chodily děti, bylo vše v pohodě a v klidu. Když vyrazily naše ženy, začalo teprve to správné ródeo. Klid v táboře skončil. Ženy vydávaly neuvěřitelné zvuky, řekl bych spíše skřeky a výkřiky ve tmě. Podle stylu hluku se asi bály nebo alespoň lekaly. Dojít si před cestou na toaletu se ukázalo jako dobrý nápad. Je 23:53 a v táboře už je klid. Byl to náročný a trochu hektický den. Mějte se fajn. Dobrou…

14.7.2021 Středa – program po družinách. Odpoledne cesta na Mensdorf, kde se hrály vlajky. Odpoledne hromadné hry v táboře. Večer volejbal, fotbal. Jestřábi večer dokončují stavbu peci. Ještě večer v ní pečou mraženou pizzu, kterou jsme jim koupili. Pizza se kupodivu krásně dopekla a byla výborná. Jestřábi staví pec již druhý tábor a jejich technologie se za dva roky zlepšila k dokonalosti.

13.7.2021 Úterý – Absolutně nestíhám. Dopoledne etapa. Odpoledne hry v lese a v táboře. Pěkné počasí. Teplo. Večer silný liják a bouřka. Louka opět podmáčená. Stany vítr ustály. Všichni OK. Více jindy. Je 0:43 jdu spát. Byli jsme v lese plnit odvahu na Tři kapky rosy a Tři bílé tesáky… Dobrou.
Doplnění psané 14.7. Večer nás zasáhla lehká bouřka s velmi intenzivním deštěm a silným větrem. Louka se opět změnila v jezero Bajkal. Bylo nutné rozšířit a přidělat odvodňovací kanálky. Tou dobou se vracím z pohotovosti z Plzně a na Karlovarské silnici míjím dva padlé stromy. Borovice u cesty se ve větru silně naklání a prší tak, že je vidět jen kousek před sebe. Když přijíždím na louku těsně před táborem kde je lehká zatáčka a trochu bažina, přidávám plyn a projíždím trochu vyšší rychlostí abych nezapadl, voda mi cáká do výšky střechy. Takovéto rallye jsem na táboře ještě nezažil. Přestávám se těšit domů, protože sobota bude opravdu náročná! Bouřka byla v podstatě bez následků a tak se po nástupu rozhodujeme, že půjdeme s dětmi dodělat Tři bílé tesáky a Kapky rosy. Vlčata a světlušky každoročně plní zkoušky Tři bílé tesáky a Tři kapky rosy. Po šestihodinové samotě, kdy musí pozorovat tábor, cestě lesem ve dvojicích, kdy plní různé úkoly, je čeká poslední zkouška a tou je odvaha. Každoročně odvádíme děti do lesa a oni potom jdou samostatně cestu na zaniklou vesnici Umíř. Není to bobříků odvahy, ten bývá kolem tábora a je jednodušší. Chodí samostatně, ale po cestě jsou poschováváni vedoucí. Na Umíři je turistický přístřešek, kde jejich cesta končí. Dnes šlo 10 dětí. Nikdo děti nestraší, kilometr dlouhá cesta o samotě, je pro ně dostatečně strašidelná. Někdo jde s baterkou a je vidět na desítky metrů daleko, někdo jde odvážně potmě a vždy nás překvapí. Jediný kdo se z dospělých asi trochu vylekal, byla Martina. Sedí si pohodlně v lese a pozoruje kolemjdoucí děti. Najednou se vedle ní s funěním objeví jakýsi živočich. Nebyla to ovšem veverka, ani zajíc, ale něco mnohem většího. Los ani sob v těchto zeměpisných šířkách zřejmě nežije, takže to byla buď srna nebo laň. Co si budeme povídat, polekalo by to asi každého. Martina zachovala chladnou hlavu, udělala trochu rámusu a malé stádečko vyplašila. Celou cestu prošlo všech deset dětí. Bohužel si nepamatuji, kolik bylo děvčat a kolik chlapců. Všichni se podepsali, někdo procházel s lehkým vzlykáním, někdo zdolal trasu naprosto v klidu a s rozvahou. Dramatičnost celé akci dodávaly blesky z bouřky, která už nás minula a byla daleko, daleko za námi! Obloha však hrála světelnými záblesky a věřím, že se zejména děvčatům moc na cestu nechtělo. Po jejím zdolání, byl však hrdina každý! Zpáteční cesta ve skupině dětí a všech poschovávaných vedoucích zpět do tábora, která byla cca 2 km dlouhá, byla doprovázená pro les netypickým dětským štěbetáním a vyprávěním si zážitků. Místním nimrodům se omlouváme za lehké vyplašení zvěře. Po návratu do tábora jdou všichni spát, je kolem půlnoci a čeká snad klidná noc…

12.7.2021 Pondělí – Dnes sportovní den. Zpravodajství jindy. Všichni OK. Žádné slzy. Super počasí. Teplo, skoro jasno…

11.7.2021 Neděle – Další relativně klidná noc. Pokud u nás liška byla, tak jí ale nikdo neviděl. Zbytek uzeného v podobě obětního masa nechala bez povšimnutí ležet u odpadovky. Pochopili jsme že se jí dovnitř prostě nechce, tak jsme začali nechávat maso nahoře, v naději že už nebude šmejdit v táboře. Pokud jí odradily i plastové popelnice, tak jedině dobře. Během dopoledne krásně proschla louka a trochu i příjezdová cesta. Připravujeme dopolední etapu, která bude lehce fyzicky náročná, jde totiž o pořádnou běhačku v lese. Koleje musí najít ve vyznačeném území lavory s lístečky, které musí nosit na předem určené místo. V území je pronásledují naši chytači. Chytači jsou buď dospělí nebo starší 15 let. V území se pohybují i označení běžci, které na oplátku chytají děti. Je-li dítě chyceno s lístečkem, musí jej odevzdat chytači. Pokud dítě dostihne žlutě označeného běžce, získává za něj speciální body. Tato hra se v různých obměnách hraje již řadu let. Má u dětí velký úspěch, méně již u chytačů a už vůbec žádné nadšení z ní neprojevuje naše táborová zdravotnice a já jako řidič záchranář. Po lese se vede lítý boj a občas se z něj ozývají příšerné zvuky. Chvílemi je slyšet škodolibý smích chytačů, chvílemi zvuky praskajících, snad, větví a občas nářek chycených dětí. Po 15 minutách přivádí s brekem a hysterickým výrazem jednu starší skautku. Podle všech příznaků se jedná o hyperventilaci. Masařka má bohužel právě službu v kuchyni a tak se ošetření ujímá zkušená hyperventilační terapeutka Áší. Má s tímto neblahým jevem bohaté zkušenosti ze školy. Prakticky při každém tělocviku, při kterém se běhá patnáctistovka. Bohužel nemám s sebou pytlík na zklidnění dýchání a tak skautku hypnotizuji pohledem a nutím ji koukat mi do očí a dýchat podle mých nádechů. Patrně pohled do mých očí je natolik hrozný, že se během chvíle trochu zklidňuje a začíná dýchat normálně. Bohužel pro ni hra končí a necháváme jí v území pro dobíjení životů. Co čert nechtěl, během pár minut přivádí se stejnými příznaky mladší vlče, které navíc dostává křeče do nohou. Rok izolace a koronavirové prázdniny se na dětech asi podepsaly. Po hře předávám všechny pacienty Masařce, která pokračuje dle standardního traumaplánu v ošetření drobných oděrek, větších oděrek a velikých oděrek. Není ovšem s podivem, že ošetřuje pouze chytače 15+, patrně bez mozku 🙂 Bilance zranění není naštěstí nikterak hrozná, takže můžeme všichni v pohodě na oběd. O poledním klidu začíná pršet a tak většina tábora zalézá do stanu a věnuje se poobědovému spánku. Vzhledem k tomu že, budou k večeři vdolky, tak ani neprodáváme cukrárnu. Déšť trvá až do cca 15 hodin. Od 16 hodin probíhá hra se stanovišti rozmístěnými v táboře nebo jeho okolí, při které děti plní různé úkoly. V 17:30 začíná opět lehce pršet a dva dny prosychání louky jsou nenávratně ztraceny. Protože jsem dnes nejel na nákup, jdu se podívat do cisterny s vodou. S hrůzou zjišťuji, že máme cca 100 litrů a to nám do zítřejšího rána jistě nevydrží. Startuji a pokouším se vytáhnout prázdný vozík na vedlejší louku. Prosím Sašu o případnou pomoc a vytažení jeho autem. Jeho podporu jsem si představoval spíše s lanem a druhou čtyřkolkou, kterou by mi pomohl. Saša však bere telefon, přepíná na video a se smíchem na tváři můj průjezd natáčí. Nevím co se stalo, ale přejezd na vedlejší louku se zázrakem podařil. Při cestě k rybníku od auta a vozíku cáká voda, smíšená s bahnem. Cesta pro vodu se zdařila. Čekám až nateče 1000 litrů a vydám se na bahnitou cestu zpět. Pokud se to nepodaří, máme kubík alespoň blíže k táboru. Je pravda že jsme na táboře nikdy nemuseli dělat vláček složený ze dvou offroadů a jednoho vozíku s vodou. Tajně doufám že se této kratochvíle nebudeme muset letos zúčastnit. 23:58 – Vláček nebyl potřeba. Voda dovezena. Odpoledne střídavě pršelo. Deště asi není víc, než v minulých letech, problémem je totálně nacucaná louka, která už nepojímá žádnou vodu. Bahno je skoro všude, chodníčky jsme udělali už všude, kde to šlo, už není z čeho vyrábět. K večeři je výborná květáková polévka a vdolky. Večeře byla dnes trochu opožděná kvůli plnění úkolů, ale snad to nikomu nevadilo. Po večerním nástupu nakládáme 11 členů, kteří přestupují do kmene R&R. Každoroční rituál se vloni nekonal. Odvezeme je cca 8km od tábora a oni se musí společně, ne po jednom, vrátit do tábora. Ostatní členové R&R na ně budou čekat u ohně. Celý roverský rituál je přísně střežen a je jen pro členy. Snad bude v táboře po jejich návratu trochu klid 🙂 Už máte holínky na bourání? Budou se určitě hodit, bez nich sem ani nejezděte!!! 🙂 Dobrou noc…

10.7.2021 Sobota – Liška byla patrně novými popelnicemi natolik zaskočena, že nám tu úplně zapomněla udělat nepořádek. Sice si nás přišla zkontrolovat, ale odešla s nepořízenou. Na zítřek jí dáme obětní pokrm k odpadovce (díra v zemi na zbytky potravin), do které neleze ani po připravené lávce. Asi je čistotná a mezi zbytky se jí nechce. Paní z masny mi radila, ať jí potravu přesuneme mimo tábor. Nažere se a nebude otravovat. Jinak se jí nezbavíme. Paní je myslivec, tak jí věřím. Koukám, že píšu víc o lišce, než o dětech. A vlastně nevím, jestli moje výlevy někdo čte. A pokud ano, tak Vás jistě zajímá co Vaše děti. Všichni jsou v naprostém pořádku. I synovec, kterému se loket po návštěvě Plzně úplně zahojil. Už ani nebandážuje a šátek použil akorát při cestě z nemocnice do auta. 🙂 Máte fajn potomky. Ti větší už se na nic neptají, vědí za ta léta přesně, co mají dělat a co se od nich očekává. Ti menší se sice ptají, ale jsou šikovní a rychle se všemu učí a přizpůsobují. Všichni jsou v pohodě, stesk po domově asi není vůbec, nebo jen minimální. Ale k programu. Dnes Ohnivý pohár, etapa prolínající se celým dnem. Studenti museli nejdříve „oblbnout“ draka. Obíhali draka na koštěti a museli trefit terč šiškou. Děti to ne úplně přesně pochopily a trefovaly se nejdříve do hlavy draka (starší táborníci R&R), potom do jeho těla a nakonec, když je draci upozornili, že oni nejsou ten terč i do stromu, kam jejich střelba měla směřovat hned. Pár modřin v obličeji a po těle z toho možná na památku bude. Během oblétávání draka na koštěti došlo i k haváriím košťat. Některá tak dlouhý let prostě nezvládla. Po úspěšném oblbnutí draka a strefení terče dostali studenti vajíčko se šifrou, ve které byla informace k nalezení cryptexu. Ten ovšem hledali až po poledňáku. Cryptex obsahoval další tajnou šifru, která jim sdělila, kde hledat tři členy každé koleje, kteří byli násilím odvlečeni mořskými panami (Bobeš!, Talda!, Kalich! a Madla). 🙂 Přezdívky napovídají, že minimálně 3/4 panen stálo za to. Po nalezení svých spolustudentů museli splnit ještě několik úkolů a poté jim byli unesení členové vráceni. Všichni šifru vyluštili, ale tři koleje hledaly své kamarády na úplně jiných místech, nakonec své kamarády také našly. Rysové a pár R&R (roveři a rangers) odchází pozorovat hnízdící orly. Mají hnízdo na modřínu v lese za rybníkem. Na místě potkáváme paní s obrovským teleobjektivem a maskovacím přístřeškem. Chodí je tam pozorovat od května. Těsně před začátkem tábora vyvedli mladé. Dnes bohužel štěstí nemáme. Orli nepřilétají. Jsme rádi, že jsme hnízdo našli před pár dny, při cestě z Umíře a orli si mohli prohlédnout… Po svačině studenti odešli plnit poslední úkol do lesíka k rybníku, kde na ně čekalo bludiště, které museli poslepu projít a najít pohár čtyř kolejí. Bludiště představovala Ariadnina nit, poměrně rozsáhlá, se spoustou odboček, slepých uliček a „kruhových objezdů“. O bloudění a komické situace nebyla nouze. Měřili jsme čas, za který každá kolej pohár ve změti cestiček našla. Večer jsme udělali místo večeře tradiční buřťák. Případně obložený chléb. Po večeři probíhá volejbalové klání mezi veterány a juniory. Výsledek byl příjemnější veteránům. Pokud počasí dovolí, proběhne odveta. Spoustu let probíhaly prestižní zápasy ve fotbale. Uvidíme, jestli se něco podobného podaří i letos. Máme 3 hřiště. Jedno na fotbal, lakros a famfrpál. Druhé na volejbal a přehazku a třetí na badminton. Úplný sportovní areál, který je denně využíván. Ten doplňuje bumbác a v pondělí přibydou 3 druhy střelnic. Airsoftová, na vzduchovky a lukostřelnice. Možnost sportovního vyžití je myslím dostatečná. Teď už jen to počasí… Po nástupu hrajeme a zpíváme až do večerky, kterou lehce překračujeme. Byli jsme do hraní tak zabráni, že jsme si ani nevšimli, že je 22h, nikdo mě neupozornil 🙂 Teď už je 23:31h, děti už dávno spí a já snad výjimečně půjdu spát dnes a ne zítra. Sotva přečtu, co napíšu. Nemám sílu to po sobě kontrolovat, tak jsem snad moc chyb neudělal… Dobrou noc!

9.7.2021 Pátek – Množí se dotazy, jak jsme přežili bouřku. Úplně v pohodě, tady byla pouze malá a večer. V noci trochu pršelo. Všichni v pohodě… 20:25 – všichni v pohodě, není čas…
23:30 – píšu s vypětím všech sil 🙂 Dnes to bude velmi krátké. Dopoledne program po družinách. Přivážíme všechny zbylé staré podsady z bramborárny a děláme z nich chodníčky. Bahno se postupně rozšiřuje, musíme reagovat. Žeryk v lese u rybníka oseká vyvrácený smrk a chvoj používáme také na zem. Odpoledne hry, plníme Tři bílé tesáky, Kapky rosy. Hrajeme fotbal, volejbal, přehazku, plníme odborky, odléváme stopy. Já vyrážím do Plzně pro plastové popelnice. Můj boj s liškou pokračuje. Dnes v noci ta potvora vytahala všechny koše na jednu hromadu. Máme takové plechové popelnice na pytle, je to pro ní hračka. Jen by mě zajímalo, kdy to stihla, když máme v táboře celou noc hlídku. Malí kluci to asi úplně nezvládli. Asi se jim z jídelny moc nechtělo a naše kámoška měla prostor pro noční řádění. Jsem zvědavý, co bude říkat na zbrusu nové popelnice na kolečkách v barvách žluté, modré a černé. Jestli nám to vyhází i dnes, tak už si tam na noc sednu s vidlemi sám a bude hotovo 🙂 V Plzni nakupuji další hadice, protože cesta na zadní louku je sjízdná jen s velkými obtížemi. Asi budeme muset parkovat vozík s vodou na první louce. Cesta k rybníku je jen pro offroad. Předokolky mají asi úplně smůlu. Jsem zvědav, jak to dopadne příští týden. 🙁 Nechci malovat čerty na zeď, ale bude to asi „záhul“. Pokud se k nám na bourání chystáte, sežeňte si holínky už teď, bez nich to opravdu nepůjde. Ale třeba to ještě vyschne… V Plzni ještě vybírám peníze, protože náš Manětíský bankomat je celý týden vypnutý a mě už došly peníze. Na sekeru už to nejde 🙂 Dnes jsou v tee-pee Jestřábi. Ozývá se z něj překvapivě kytara a zpěv. Lišky mají hlídku. Vedoucí obou družin jsou v pohotovosti. Jsem zvědav na noční párty.
Všichni zdrávi, vše v pohodě. Nakupte si prací prášky a zkontrolujte pračky, budete je určitě potřebovat… 🙂
Dobrou!

8.7.2021 Čtvrtek – Dobré ráno. Konečně byl v noci relativní klid. Tedy od lišky. Zato naše Lišky… To musím ovšem trochu ze široka. Každý rok se postaví tee-pee a družinky se v něm střídají na přespání. Je to takový stát ve státě. Večerka tam není nijak moc dodržována, ani vyžadována. Je to takový náš „pařistan“ pro děti. Udělají si tam ohýnek, povídají si. Ale vždy jen jedna družina. Alfi na to vede sofistikovaný rezervační systém 🙂 No a teď k „věci“. Na dnešní noc si tee-pee rezervovaly Lišky. Po noční etapě se tam odebraly. Ostatní děti mají večerku a „spí“. Jestřábi mají hlídku. My sedíme v jídelně a dohadujeme se, jestli tam hoří oheň, nebo jen svítí lampička. Debata minimálně na 10 minut. Oheň nebyl. Jdeme zkontrolovat děti před večerkou. Masařka se vrací lehce podrážděná, že jí chybí půlka družiny Jestřábů. Nutno dodat, že družiny Lišek a Jestřábů jsou stejná věková skupina okolo 14 let věku. No, kde asi Jestřábi byli? Masařce naznačujeme a ona se hned vydává k tee-pee na kontrolu. Jen co tam rozvážně dorazí, zjišťuje, že uvnitř jsou jen děvčata a vesele se baví. Vyrazí tedy zpět ke stanům kluků a tam vidí všechny na postelích s mokrými nohavicemi. Prý nikde nebyli a leží. No, sice nosí brýle, ale slepá rozhodně není 🙂 Když odchází, zaslechne z jednoho stanu „Mission impossible“ 🙂 Mise se zdařila… Je s podivem, že jako náhodou, mají Jestřábi hlídku a Lišky tee-pee. Tuším, že v sobotu mají hlídku Lišky a tee-pee Jestřábi. To je mi, ale náhodička 🙂
Ráno část Mravenců a Štírů vyráží na průzkum Umíře. Je to ta jejich část, která plní zkoušku Tří bílých tesáků a právě přes Umíř povede jejich pozorovací cesta okolím. Zbytky těchto družinek se učí s Kiki vázat na šátek uzel Dobrého skutku, tzv. „dobráček“. Jestřábi si po nočních záletech a hlídce staví každoroční pícku. Už se těším na chlebíček. Ostatní družiny hrají hry.
Před obědem 1. část etapy Záchranný autobus, koleje luští 3 šifry, ze kterých jim vyjde heslo do Záchranného autobusu „Do děravého kotle“. Po výborných špagetách s boloňskou omáčkou, prodává Alfi s Bárou a Madlou cukrárnu. Fronta se táhne přes půl tábora. Družina Rysů spí nejblíže bráně do tábora. Podle místního názvosloví je to „Čtvrť v bažině“. Název bohužel není odvozen od prašné cesty vedoucí do tábora. My vlastně slovo prach letos neznáme. Zato máme ve slovníku spoustu označení pro spoustu druhů deště a bouřek. Bohužel tento web sledují i děti před 22h, tak sem radši názvy psát nebudu. Slova jako bahno, plíseň, teče, klouže, mají své pevné místo v táborovém slovníku a jistě se řadí mezi nejpoužívanější. Samozřejmě hned za ta, které používají dospělí, ale ty sem taky psát nemůžu 🙂 Hláška Dědy Komárka, by se jistě dala aplikovat i u nás, na táboře. No a k Rysům. Ti se rozhodli prolobovat přesun jejich čtyř stanů na vedlejší louku. Podařilo se. Lobbing i přesun. Přenášet 4 stany s plachtou, postelí a všemi věcmi je výzva. Ale povedlo se. Táborový kruh byl narušen, ale kolektiv se stmeluje každým dnem. Zážitek nemusí být příjemný, ale intenzivní. O tom si můžeme vykládat dlouho.
2. část etapy Záchranný autobus se odehrává po poledním klidu. Víme, že má přijít déšť v 18h, tak si myslíme, že to pohodlně stíháme. Omyl, jako vždy. Bouřka je tu o 2h dříve, a tak stíháme jen jednu kolej a za hřmění se pro jistotu vracíme do tábora. Do 5 minut začne pršet. Dnes poprvé, doteď bylo dobře. Ne krásně, ale dobře. Všechno vyschlé se opět máčí, bahní a klouže. Děs. Po hodině začne svítit sluníčko, a tak jury jde zkontrolovat trať a CTH pokračuje. Jízda Záchranným autobusem není lehká. Vede mezi stromy, skalkami, do kopce, z kopce, slalomem, přelezem, podlezem. Pronést kládu není pro čtveřici vůbec jednoduché, ač je kláda úměrně věku těžká. V závěrečné rovince se do cesty ještě motá stará babička a celý autobus tím brzdí. Ale spravedlivě, všechny koleje stejně. Jen co dojede poslední autobus, zase prší a my se nyní vracíme již za lehkého deště. Ten postupně zesiluje a opět nás uvězňuje v jídelně. Tento text píšu v 19:30h. Je hodinu po několika chodové večeři (hovězí vývar, brknedlíky s cibulkou, špagety od oběda, a chlupatý chleba v sýrovém těstíčku, zelenina je standardem). Teď už se toho organizovaně moc dít nebude. Proběhne jen bodování celodenní výroby košťat na Ohnivý pohár. Plánujeme si zahrát na kytary a trochu společně zabékat. Pokud nenapíšu pokračování, tak se nic zvláštní po dobu Vaší nepřítomnosti neudálo. Případně dobrou, suchou noc 🙂

7.7.2021 Středa – Noc proběhla celkem hladce. Naše kamarádka liška přišla jen cca 4x. Poprvé asi ve 23:30h, kdy byla dospělá část tábora ještě víceméně vzhůru a při smyslech. Ale je to relativní. Alfi s M, kteří lišku ještě neviděli, záviděli těm, co již měli s bojem nějaké zkušenosti a udělali vše pro to, aby našeho nezvaného nočního hosta také spatřili. Žádná senzace se ovšem nekonala. Liška vypadá jako jakákoliv jiná průměrná liška. Alfi, když zjistil, že už tu liška obchází, přišel po několika minutách vyzbrojen pistolí CZ 75. Naštěstí v airsoftové úpravě, vhodné opravdu pouze na vyplašení nezvaného hosta. Naštěstí neublížil nikomu. Dětem, lišce, ani sobě 🙂 Prý lišku trefil, ale já o tom tedy silně pochybuji. Ale historka tak nabírá úplně jiný rozměr. Bohužel déšť, který začal včera večer, trval celou noc a tak vrátil louku do původního, pro letošní rok standardního, rozmáčeného stavu. Nechci malovat čerta na zeď, ale opravdu trochu přituhuje, tedy spíše povoluje a klouže…
Ráno standardní popojížďky. Sámoška, masna, pošta. Dnešní výlet ovšem končí totálním fiaskem. V sámošce nebyl zelinář a tak nám paní vedoucí sděluje, že zelenina bude nejdříve v 11h. Nu což, holky svačinu vyřeší jinak. Přesun směr Manětín. Zjišťuji, že bankomat, na který každý rok spoléhám a vybírám táborové finance, je bez jakéhokoliv papíru vypnutý. No, nákup dáme asi na sekeru, v táboře jich máme dost 🙂 Pošta. No, to mě doráží definitivně. Otvírací doba ve středu je 11-12 a 13-18h!!! Bez pohledů nemůžu do tábora. Tak snad každému mladšímu 15 let napíšu osobní dopis! Masna. Alespoň tady je svět ještě v pořádku. Mleté maso na dalmátské čufty je již připraveno. Vracím se do tábora ještě na ranní nástup. To se mi ještě nikdy nestalo! Sice s prázdným autem, ale brzy… Bohužel pojedu ještě odpoledne, ale co, jezdím rád… Právě zvoní přípravu na oběd, takže si jdu pro svoje tvrdě vybojované čufty… Kuchařky a smažiči (Alfi, Bobeš a Růža) to ale jistě odnesli víc… Dobrou chuť, jestli také obědváte. Z odpoledne toho moc nemám, opět jsem na cestách. Vyzvedávám dopolední nedodanou zeleninu, jedu pro pár pohledů na poštu do Manětína a pokračuji do Plzně na RTG. Ano, je to tady, naše první letošní cesta do Plzně 🙁 Ondrův loket z pondělí otekl, ohřál se a trochu se přestal hýbat. Primářka našeho urgentu usoudila, že není schopná našimi primitivními lékařskými metodami pacienta ošetřit. Nakonec pacienta neošetřili ani na specializovaném oddělení. RTG prý bez nálezu, naštěstí. Ibalgin, elastické obinadlo a šátkový závěs jsem mu mohl aplikovat i já s propadlým školením zdravotníka dětských a zotavovacích akcí. Naštěstí je Masařka opravdový profesionál a Vaše děti nemusím léčit já. Večer už Ondra zase lítá po táboře a loket vypadá OK. Z doslechu se dozvídám, že dnes ještě proběhla přednáška Bobeše na téma „Dějiny železniční dopravy“. Každý z dospělých má pro Rovery a Rangers připravené přednášky o svém zaměstnání, koníčcích nebo zájmech. Zajímavé povídání… Odpoledne ještě probíhá léty prověřená táborová bitva o vlajky v lese. Terén k tomu máme ideální. Zvrásněný les, sem tam skalka, úkryty, nerovnosti. Ideální pro 2 pevnosti. Tato hra je řazena mezi ty, na táboře rizikovější. Naštěstí se nikomu nic nestalo, takže do Plzně nejedu. Bylo by smutné 2x navštívit stejné oddělení. Večer probíhají sliby. Obzor zabraly krávy, my si musíme poradit a přesouváme se do blízkosti obrovských osik. Sliby krásně doplní červánky na nebi. Co ovšem zítra přinesou? Po večerce avizovaná včerejší noční etapa. Je 21:50h, musím jít. Dobrou a hlavně klidnou noc!!! 🙂

6.7.2021 Úterý – dnes je a snad i bude krásné počasí. Louka a příjezdová řeka pomalu vysychají a stav vody se vrací do normálu. Na letošní rok je nezvyklé teplo, s projevy nadšení radši šetříme, abychom to nezakřikli.
Dopoledne probíhá program po družinách. Někdo plní odborky, některé družinky využívají hezkého počasí a provádí celkovou očistu organizmu. Pumpa i MKS (Malá koupací souprava) od s.p. Chirana rok výroby 1983, plní svůj účel znamenitě. Vojenským soudruhům konstruktérům nezbývá než poděkovat za skvěle odvedenou práci. Familiérně naší MKesce přezdívám též raketa či papiňák. Občas vydává podezřelé zvuky. Ale přetlakový ventil je dokonale zabezpečen a dospělí poučení a dohlíží na své čistotychtivé svěřence. Veverky jdou jako každý rok kácet strom, za použití primitivních nástrojů – sekery a pily. Nezbytná mrkev na svačinu nesmí chybět! Je to již tradice, že strom kácí vždy v den, kdy je ke svačině mrkev! Rysové jdou na Umíř, zaniklou vesnici nedaleko od tábora. Pěkné místo. Cestou zpět jim v lese nad hlavou proletí orel. Dají se na stopování a nacházejí v lese veliké orlí hnízdo s párkem orlů!
Po výborném řízečku s brkaší a poledním klidu, probíhá etapa CTH. Starší studenti kolejí mají za úkol uvařit co nejčervenější lektvar. Mladší měli takovou poznávací část. Nejdříve podle čichu museli rozeznat 4 ingredience (citrón, skořice, káva, řízek) a podle chuti (banán, kyselá okurka a vajíčko).
Další etapa se odehrávala před večeří a jmenovala se Bazilišek. Děti musely putovat k Baziliškovi po dračích kůžích, přiblížit se k němu a získat dračí zub. Večer konečně zapalujeme slavnostní oheň. Sice trochu se zpožděním, ale počasí nám to dříve bohužel neumožnilo. Fagule jsou připraveny, zapalovači na každou světovou stranu také. Vlhký oheň nejdříve trochu kouří, ale nakonec se krásně rozhoří a my můžeme zazpívat Červenou záři i Skautskou hymnu. Trochu lituji, že jsme oheň nezadali do celorepublikového hasičského systému na pálení ohňů. Snad na nás nikdo nepřijede 🙂 Po oficialitách zpíváme písně za doprovodu kytar a letos i ukulele. Nakonec zjišťuji, že ukulele máme na táboře dvoje, ale musíme ještě zapracovat na ostýchavosti hráčů. Ve 21:45h dostávám pokyn z režie, že mám odeslat děti na převlečení z krojů. Bude probíhat noční pokračování etapy o Baziliškovi…… 21:58h začíná se dost významně blýskat na obzoru. Bouřka je v táboře do 10 minut. Kvapem stahujeme velké pomocníky z lesa a všichni se již za zesilujícího hřmění scházíme v jídelně. Pokračujeme v hudební produkci. Déšť na sebe nenechává dlouho čekat. Blesk střídá hrom a malé děti buď pláčou, nebo sedí jako přikované s otevřenou pusou. Na stupnici Balvanovy škály si ovšem tato bouřka vysloužila pouze 3 body z 10 možných. Děcka, zatím netušíte, co je pravá táborová bouřka! 🙂 Po tom, co utichly hromy, utichl i dětský pláč. Prcky zaháníme spát kolem 22:45h. Pokračujeme ve starším složení a lehce měníme repertoár. Spát jdeme kolem 23:30h…

5.7.2021 Pondělí – 0:53 končím zpravodajství z neděle, zase prší 🙁

3:05 – „Honzo vstávej, v táboře je liška“, budí mě Anti. „Tak jí vyžeňte, co já s ní…“. Ještě spím, 2h nejsou moc ani doma, natož tady 🙁 3:07 – „Nechce se vyplašit, pořád tady je!“. Hledám něco na sebe, ponožky, boty. Na noční přepad druhý den tábora nejsem připraven! Beru to jako osobní selhání. Na vojně bych dostal pěkně za uši. Beru si něco na sebe, v trenkách a bos, lišku plašit nechci. Vypotácím se ze stanu a koukám na 4 vyděšené členy hlídky (akorát předávali službu), vyděšenou Anti a vyděšenou lišku. Jediný, kdo nebyl vyděšený, jsem byl já 🙂 Hlavou se mi honí myšlenka „Proč zrovna já“, jsou tu přece mnohem silnější a odvážnější muži, třeba Saša, toho by se jistě liška lekla a utekla sama 🙂 No nic, jak se plaší lišky? Huš huš, kšá kšá, no prostě jsem zadupal a taktně jí upozornil „TÁHNI PRYČ!“ a ona opravdu táhla. Byla vyděšená, protože jí svítilo do očí 6 baterek. Chvíli hledala lávku, protože se jí nechtělo do potoka a byla pryč. Něco měla v tlamě. Potom jsme zjistili, že v pytli na odpadky nechal někdo z předvoje zbytky jídla. Snad měla jen hlad a už nepřijde. Klukům, co zrovna nastupovali hlídku, jsem tedy vůbec nezáviděl. Vybavil jsem je sukovicí, řekl jim, že kdyby si liška chtěla hrát, ať jí v sebeobraně přetáhnou klackem. Anti jim dala dvě polínka, ať jí klepáním vyplaší, nebo polínka použijí pro boj „na dálku“ a hodí je po ní. Jdu spát. Uvidíme, co se stane. Za 30 min slyším z jídelny klepání oněch polínek a čekám, kdy vyděšená hlídka přiběhne. Nepřiběhla. Ráno jsem se ptal a nebyli si jistí, že to byla ona, tak radši dělali rámus.
Ráno odjíždím na nákup do Nečtin, kupodivu má zdejší Coop ve svátek otevřeno. Jedeme i pro vodu s vozíkem, a tak cesta přes vedlejší louku připomíná rally s vozíkem. Bude-li dál pršet, musíme sehnat nějaký remorkér.
Dopoledne probíhá etapa CTH. Začíná cesta za získáním Kamene mudrců. Skupinky musí vymyslet básničku nebo písničku, která musela obsahovat určitá slova, např. eskymák, hrabák, ešus, špalek, bahno a tímto vystoupením uspat trojhlavého psa Chloupka. Porota jejich výkon ohodnotila a obodovala. Pokud Chloupka uspali, tak mohli odpoledne pokračovat v získání Kamene. Dále se staví tee-pee, brána, dokončují se hřiště na badminton, fotbal a volejbal.
Po výborném obědě probíhají 2 části CTH. Rysové připravují překážkovou dráhu. Děti se chvíli plíží pod sítí, přecházejí nestejně vysoké kůly, přes potok lezou po vodorovném žebříku, proplétají se s dlouhým kůlem pod lopatkami dráhou mezi stromy, překonávají zavěšenou pohyblivou kládu a nakonec hází na cíl. První jde na řadu nejstarší člen první skupiny synovec Ondra. Bravurně překoná plížení a s odhodláním vybíhá na kůly. Nedbaje však rady, že kůly je zapotřebí překonávat pomalu a s rozvahou vybíhá první tři, ale čtvrtý jen těsně škrtá. Ono škrtnutí, ho nahoře neudrží a O padá nepěkným pádem na loket. Naštěstí míjí další kůl a z hrozivě vypadajícího pádu snad nic nebude. Ostatní, poučeni kolizí Ondry, již na kůly nastupují pomalu a s rozvahou. A s vědomím, že krom vítězství je důležité i přežití! Po překonání dráhy se skupinka přesouvá do vedlejšího lesa hledat klíče od truhly s Kamenem mudrců. Po lese je rozvěšeno 30 klíčů, ale pouze jeden je ten správný a truhlu s kamenem odemyká. Klíč najdou všechny skupinky, ale v různých časech.
Máme celý den polojasno, ale poměrně silný vítr. Teď v 18:15 to na zahajovací oheň opět nevypadá, ale uvidíme, co se bude dít večer, třeba se vítr utiší a my slavnostní oheň zažehneme. Během večeře se na nás snáží jemné mrholení, ale svítí sluníčko. Na obloze nad lesem se vybarví krásná duha. Po večeři se definitivně rozhodujeme, že oheň přesuneme na zítra. Tak snad, držte nám palce. Po 19h se děti odebírají na hřiště a uspořádají si samy zápas ve fotbale. Skoro to vypadá, že hrají 11 na 11. Je tam dost plno. Někdo hraje Badminton, někdo lakros. Na louce začíná být, jak to říci, neteplo! Jsem zvědavý, co nám noc přichystá. Snad se už nic zásadního nestane a my se konečně pořádně a dlouho vyspíme 🙂 Dobrou noc…

4.7.2021 Neděle – Noc proběhla celkem hladce. Teplota přijatelná, cca 10°C. Budím se asi 20x, poslouchám, co se děje v táboře. Asi stárnu 🙂 Až do 4h je pohoda. Po čtvrté to začíná. Svítá a naše sousedky se probouzí a začínají se ozývat. Nechápu proč, hlady to jistě nebude, protože mají trávu do pasu. Ano vedle na louce máme veliké stádo krav s telaty a býkem. A ten teda je. Naštěstí nás dělí ohradník, ale jestli je funkční zatím nikdo nezjišťoval. Krávy se zdržují naštěstí na druhé straně obzoru. V 5:15 traktor a na něm „náš“ traktorista Luboš, který kontroluje neporušenost dvou drátků, které dělí nás a stádo. Snad vydrží. Pracovní doba zdejších zemědělců mě udivuje… Průjezd od rybníka je krásně posekaný a ohradník je na druhé louce, takže příjezd je celkem v pohodě. Od pondělka bude ovšem splavný pouze na kánoi nebo kajaku. No, snad před odjezdem domů nebude pršet. 🙂

Ráno na nástupu rozdělujeme práce a vyrážíme makat. Uklízíme a zdobíme okolí stožáru, řežeme dřevo do kuchyně, připravujeme zahajovací oheň, upravujeme sprchu (ne, že by jí zatím někdo chtěl použít). Po obědě probíhá etapa CTH (celotáborové hry). Děti si upravují kouzelnické hůlky a připravují se na další studium na Bradavické škole. Cca v 15h nás skrápí poměrně intenzivní déšť. Totálně nasycená louka už nepobírá skoro žádnou vodu, a tak po cca 30 minutách se naše táborové náměstíčko podobá rybníku Rožmberk. Děti jsou naprosto v klidu, zdobí si svoje hůlky v jídelně a nic moc neřeší. My si bereme žabky, sandály, krumpáče, rýče a vyrážíme do boje s živlem. Kopeme 2 centrální odvodňovací stoky a snažíme se naše jezero Bajkal vypustit. Daří se. Přestává pršet. Pročišťujeme koryta obou potoků a doufáme, že voda zmizí. Zmizela. Konec vypouštění opravdu připomínal vánoční výlov rybníka Rožmberk. Vedoucí tábora a jeho zástupce kopou v žabkách strouhy a celý tábor je pobaveně sleduje. Dělbu práce musíme ještě dopilovat 🙂 . Ale máme to rádi…

Během výlovu přestává pršet a jdeme hrát další etapu. Přesouváme se do lesíka k rybníku. Podloží oproti táboru krásně suché. Tupě se tvářící trolové chytají děti, které se snaží najít a osvobodit Hermionu. Statistika etapy: 5 lehce zraněných, marodka vyhlásila traumaplán již před začátkem etapy a na nápor raněných byla připravena. Odřeniny dezinfikovány, zalepeny, pofoukány.

Po výborné večeři (kuřecí vývar, rybičková pomazánka, zelenina) měl proběhnout slavnostní zahajovací oheň. Po důkladném zvážení ho přesouváme na zítra. Bereme kytary, ukulele, akordeon, triangl, ozvučná dřívka, vajíčko, tamburínu a jdeme hrát do jídelny. Nikoho nenutíme, začínáme hrát a během chvíle je plno a naším tábořištěm se nese doslova řev našich táborových písní. Trajda copatá, Tři kříže, spousta Svěráko-Uhlířových pecek, Kryštof, ale i Raketou na Mars Věrky Špinarové. Náš excelentní výkon bohužel na 20 minut přerušil nástup. Ale hned po něm pokračujeme dál. Večerka náš výkon ukončuje definitivně. Jídelna plná, zábava na úrovni 🙂 Po večerce přijíždí náš „brňák“ Tichošlap, který prověřil prostupnost našich dálnic. Na průběh cesty se radši neptám.

Shrnutí dne. Nikdo nebrečí, nováčci jsou v pohodě, všichni OK! Máte skvělé děti… Psaní trochu vázne, spousta práce, omlouvám se…

3.7.2021 – Sobota (zkopírováno z roku 2019, ale vlastně totožné)

Tak jsme tu 🙂

 Cesta probíhala poklidně a jak řekl Pája, pěší přesun z Březína se podobal pochodu vojenské roty. Autobusy jelo něco kolem 70 lidí 

 No, ale jsme v táboře. Větší děti mi připadají, jako by nikdy neodjely. Hned se zapojují do táborového ruchu. Všichni si zabydlují své příbytky, někdo hned začne hrát různé hry, dospělí začnou vybalovat jídlo, společné věci, no prostě každý dělá něco a myslím, že jsme za ta léta skvěle sehraná parta. Letos jsme se rozhodli po vzoru našich kamarádů z jiného tábora půjčit „chladící vozík“. Je to taková veliká lednička za auto. Děkujeme Jirkovi Šachovi!!! V tomto našem počtu již nám náš letitý sklípek nestačil a i dámy z hygieny nebyly jeho stavem zrovna dvakrát nadšené. No, jdeme s dobou, i když to nemá takové kouzlo. Na druhou stranu myši mají smůlu 

 

Mějte se bez dětí krásně, zkusím ještě něco napsat jindy. Všichni ok, slzy zatím v nedohlednu…

DOKUMENTY KE STAŽENÍ

Balvaňácký BAZÁREK ZDE

Fotky předvoj

INFORMACE PRO RODIČE „NA LEDNIČKU“
TESTY
Nyní je nutné mít před odjezdem PCR test ne starší 168 hodin!!! Berte tuto skutečnost prosím v potaz a zaregistrujte své dítě k testu VČAS!
Bohužel člena, který nebude mít v době odjezdu platné (vytištěné) potvrzení o negativním testu, potvrzení o prodělané nemoci (180dní) nebo očkování na tábor vzít NEMŮŽEME!!!  Dítě s námi prostě neodjede a Vy jej budete muset na tábor dopravit na vlastní náklady po absolvování testu!
KOSTÝM
Na táborovku kostým rytíře Jedi ze STARWARS 🙂 z roku 2019. Ale nyní to bude plášť Harryho Pottera. Případně další doplňky – klobouk, brýle

ODJEZD NA TÁBOR
Sraz k odjezdu: 3.7. v 11:40 na vlakovém nádraží v RUDNÉ!!!, zavazadla s sebou!!! Děti jedou v balvaňáckém tričku.

K autobusu:

PŘEDVOJ
Nakládáme věci u klubovny v pátek 24.6. v 17h a odjíždíme na tábořiště. Tam stavíme pouze jídelnu a probíhá diskuze nad táborovými tématy a krásou okolní přírody. V sobotu 25.6. v 8h, je sraz u „Bramborárny„, kde probíhá nakládání a převoz věcí na tábořiště. Během soboty se snažíme postavit co nejvíce věcí tak, abychom cca v 17h skončili. Dále probíhá zhodnocení pracovních výkonů a udílení diplomů za pracovní nasazení 🙂 Opět u ohně… V neděli již většinou dokončují jen členové střediska (ale není to podmínka). Budeme velice rádi, pokud nám v jakékoliv fázi předvoje pomůžete. Třeba jen na část víkendu, případně s nakládáním u klubovny. Celý tábor je koncipovaný jako nízkorozpočtový v divoké přírodě, kde teď krom starých lávek není NIC. A tak opravdu pomoc potřebujeme, odměnou Vám za to bude soudek dobrého pivka a 14 dní pohody bez Vašich dětí 🙂 🙂 🙂
VĚCI DĚTÍ
pokud víte, že nebudete doma potřebovat matrace, holínky a jiné rozměrné věci dětí, zabalte je prosím do pytle a přineste v týdnu před předvojem do klubovny, odvezeme je na tábor předem, kapacita aut při odjezdu na tábor je omezená. Nemusíte mít strach, jsou bezpečně uložené a hlídané!
ODJEZD DOMŮ
na to je ještě brzy, ale budeme opět rádi za sobotní pomoc. Info zašleme a bude v průběhu tábora na webu. 
Děkujeme za pozornost a buďte v klidu, nějaké info ještě přijde 🙂 Máte dotazy? Nenechávejte si je pro sebe a zeptejte se 🙂


Prosíme o vyplnění DOTAZNÍKU , ať víme hned, kdo jede 🙂
PROSÍME O VYPLNĚNÍ, I KDYŽ NEPOJEDETE!!!

Cena tábora 3500 Kč.

Pro platbu můžete použít PLATEBNÍ PORTÁL, který nám identifikaci platby značně usnadní! Je možné platit platební kartou, nebo převodem z účtu. Je to pro Vás velmi jednoduché a BEZPEČNÉ!
(preferujeme tento způsob)

Případně prosíme poslat peníze na střediskový účet: – 2500781391/2010, var. symbol = RODNÉ ČÍSLO, SS = 101

V případě platby za více sourozenců stačí rodné číslo alespoň jednoho z rodiny.

V případě, že budeme nuceni tábor zrušit, poplatek budeme vracet. Je předpoklad, že bude NUTNÉ účastníky před odjezdem na tábor otestovat. Přesné požadavky bohužel nyní neznáme.

DOKUMENTY KE STAŽENÍ

Budete-li mít nějaké dotazy, pište, volejte 🙂